Vláda i opozice mají společný úkol. Vysvětlit lidem, že se na Ukrajině bojuje i za ČR, říká Vystrčil

Vysvětlovat občanům, že na Ukrajině se bojuje i za Prahu, je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila jedním z největších úkolů současné politické reprezentace. „Bylo by velmi dobré, pokud by se k tomu přidala i opozice a populisticky toho nezneužívala,“ říká Vystrčil v rozhovoru pro FocusOn. Proč je podle něj důležité prohlubovat naše vazby s USA? A jak hodnotí nedávnou protivládní demonstraci? 

Většina Čechů žijících v Americe v rozhovorech pro FocusOn.cz natáčených v New Yorku a Chicagu rozhovory, je nadšená z momentálního složení české vlády. Podobný pocit měl při své cestě do USA i Miloš Vystrčil. „Při návštěvě Chicaga a poté i ve Washingtonu jsem měl pocit, že ta politická reprezentace, která nastoupila – ať to byla vláda Petra Fialy, nebo prezident Petr Pavel, je přijímána našimi krajany i americkou politickou scénou pozitivně. Je to sice můj pocit, ale myslím si, že to je pro nás důležité, protože USA jsou jednoznačně naším nejdůležitějším a strategickým partnerem,“ říká předseda Senátu.

Bývalý prezident Miloš Zeman se i kvůli proruským postojům během svého mandátu nepodíval do Bílého domu, jeho nástupce Petr Pavel má podle Vystrčila větší šance. „Jednak tedy nevíme, proč Miloš Zeman nebyl v pracovně Bílého domu, k tomu by se měli vyjádřit jiní lidé. A co se týká šancí současného premiéra a prezidenta, tak to je asi na jednání jejich týmů. Já si osobně i v kontextu toho, co jsem říkal, myslím, že je na setkání s americkým prezidentem poměrně velká šance. Nemám ale žádnou bližší informaci a ani mou odpovědí nenaznačuji, že už je něco domluveno,“ uvádí Vystrčil.

Naše kontakty s Amerikou jsou důležité

Miloš Vystrčil navštívil pracovně USA minulý rok v červnu. Letos v dubnu se tam vrátil – i kvůli českému swingovému zpěvákovi Janu Smigmatorovi, který je stejně jako Vystrčil rodák z Telče. „Smigmator měl koncert v Carnegie Hall. Jeli jsme se na něj společně se starostou Telče Vladimírem Brtníkem podívat,“ uvádí Vystrčil.

Naše kontakty s Amerikou považuje předseda Senátu za velmi důležité, i proto by se nebránil další cestě za oceán. „To, jestli se tam v dohledné době opět vydám, bude také záležet na tom, jak budeme koordinovat zahraniční politiku s panem prezidentem, panem premiérem a s paní předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou. Myslím si, že se v rámci zahraničních aktivit budeme domlouvat. Pokud se ukáže, že je vhodné, aby předseda Senátu znovu navštívil USA z nějakých důvodů, které jsou důležité pro českou zahraniční politiku, tak to udělám rád,“ ujišťuje Vystrčil.

Koordinace mezi nejvyššími ústavními činiteli je podle Vystrčila ale teprve na začátku. „Pan prezident si vybudoval tým a teď je potřeba, aby se všichni zorientovali v nové situaci. Předpokládám, že se v nejbližší době bude konat schůzka, na které si ty základní cíle a úkoly, které z toho plynou pro nejvyšší ústavní činitele, řekneme. Není to v tuto chvíli tak, že bychom byli na všem domluveni. Půlrok v politice se zdá jako dlouhá doba, ale zahraniční cesty se plánují třeba rok dopředu,“ vysvětluje Vystrčil.

Země, která funguje jinak než ta naše

Vystrčil Spojené státy poprvé navštívil v roce 2003, kdy zastával funkci náměstka hejtmana pro kraj Vysočina. „Bylo to v rámci programu pro zahraniční návštěvníky. Cesta po Spojených státech trvala skoro 20 dní a byla placená americkou stranou. Byl to pro mě veliký zážitek, protože jsme se seznámili jak s fungováním nejvyšších pater americké politiky, tak s fungováním americké politiky na těch nejnižších úrovních. A také s tím, jak fungují instituce běžného života,“ vzpomíná Vystrčil na první setkání s Amerikou. 

 „Poznal jsem zemi, která funguje jinak než ta naše. Ve spoustě věcí pro mě nepochopitelně. Někde úplně chyběly chodníky, protože se tam jezdí pouze autem. Ten životní styl je podstatně jiný než u nás. Je to veliká a krásná země. Je tam vidět, že si lidé uvědomují, že mají veliké možnosti. Zároveň jsou za sebe odpovědní a nejsou zvyklí, že se o ně někdo bude starat,“ popisuje Vystrčil.

V Americe by si dokázal představit žít, ale přednost dává životu v Česku. „Máme docela rozvětvenou rodinu, a potom mně ten evropský styl života vyhovuje. Myslím si, že je docela škoda, že si nejsme schopni plně uvědomit, jak bohatou společnost jsme tady dokázali vybudovat a vytvořit. Když říkám bohatou, tak nemyslím jenom peníze, ale i po stránce kulturní, sportovní, sociálního a zdravotního zabezpečení. To, co se podařilo tady v Evropě nebo ve velké části Evropy vybudovat a vytvořit, je něco úžasného,“ míní předseda Senátu.

Zároveň ale připouští, že do jisté míry začínáme ztrácet konkurenceschopnost. „Jak to tady vlastně všechno máme zařízeno, tak se nám zdá, že není potřeba se tolik rvát o nějaké další výsledky, o nějaká další prvenství. Ale to, jak dnes Evropa funguje, je malý zázrak. A nakonec to dokazuje i to, že každý, kdo má nějaké problémy, by se rád nastěhoval do Evropy,“ dodává.

Hybridní válka je velké nebezpečí

Snahy Ruska manipulovat veřejné mínění v zemích Evropy, včetně Česka, vnímá Vystrčil jako velké nebezpečí. „Hybridní válka ze strany Ruska a dalších totalitních mocností je evidentní a je to veliké nebezpečí. Bořit je mnohem jednodušší než stavět. Dezinformacemi boříte a vyvracíte to, že je nutné pečovat o svobodu a starat se o své bezpečí. Vyvracíte i to, že demokracie je fungující a jediný systém, který zabezpečuje i nějaké sociální zabezpečení. Populistickými řečmi napadáte naše základní hodnoty tím, že poukazujete na jednotlivá selhání, která se vyskytují v každém životě. Pokud máme před sebou nějaký úkol, je to boj s dezinformacemi a nepodlehnutí populistické kritice, které se na nás řítí například z Ruska,“ myslí si Vystrčil.

Větší propojení s USA je v našem zájmu

Jak v tomto kontextu hodnotí válku v Afghánistánu? „Ukázalo se, že vyvážet demokracii někam, kde na ni ta země není připravená a nechce ji, nefunguje. To ale neznamená, že máte přestat věřit podpoře svých hodnot a důležitosti vzájemné podpory demokratických zemí. Nebo tomu, že pokud se někdo snaží terorizovat nějaký jiný stát, provést tam teroristický čin, případně ho napadnout, určitě mu nemáte pomáhat. Důležité je to potom celé zvládnout. Ta čára, kdy už je to vývoz demokracie, a kdy je to ochrana svobody, suverenity a nezávislosti nějaké země, je poměrně tenká. Je důležité ji správně najít a odhadnout,“ míní Vystrčil.

„V demokracii a ve svobodné zemi vždy existuje více kritiky než v totalitě, tam je zakázaná. Pokud přiznáte chybu, jste kritizován za to, že jste udělal chybu, pokud nepřiznáte chybu, jste kritizován za to, že nedokážete přiznat chybu. A tohle přesně využívají v rámci hybridní války ty země, které chtějí demokracii zničit, a to bychom si měli uvědomit. Jinou možnost než to vysvětlovat a než poukazovat na obrovské rozdíly v kvalitě života u nás, ve svobodné společnosti a v totalitě, nemáme,“ dodává.

Podpora Ukrajiny by podle Vystrčila měla být koordinovaná, zejména se Spojenými státy, kde se vyrábí největší počet zbraní a pyšní se i nejlepší kvalitou. Úzké vazby na USA jsou podle jeho názoru v zájmu České republiky. „Trans-americká vazba je naše největší bezpečí. Také je to jistota, že nás nepostihne něco jako Ukrajinu nebo některé další země, které Rusko napadlo právě proto, že tuhle bezpečnostní pojistku v podobě členství v NATO neměly. Je nutné si to uvědomovat. Není to o zvýšeném vlivu Ameriky na Evropu, ale o větším propojení. Měli bychom se více propojit do Ameriky a dostat tam více našich výrobků a zboží, a třeba i větší možnosti spolupráce v oblasti vědy a výzkumu,“ vysvětluje předseda Senátu svůj názor.

Pokud by Ukrajina válku s Ruskem prohrála, dá se podle Vystrčila očekávat, že jeho chuť, moc i síla se dál rozpínat vzroste.  „Rozhodně je to veliké nebezpečí. Naše civilizace je postavena na základní ochraně našich hodnot. Mezi ně patří suverenita, nezávislost, svébytnost a možnost rozhodování o svém území. To všechno by při výhře Ruska bylo porušeno,“ upozorňuje. 

Demonstrace je legitimní projev nespokojenosti

V uplynulých dnes se konala další protivládní demonstrace – na Václavské náměstí dorazily tisíce občanů. Vystrčil to přisuzuje obecné nespokojenosti kvůli situaci, ve které se nacházíme v důsledku covidové pandemie, válce na Ukrajině nebo energetické krizi.

„Zhoršila se jim kvalita života a když se zhorší kvalita života, lidé nejsou spokojení. A pokud jim někdo dá možnost, aby se šli někam vykřičet, tak to logicky dělají. Je to i správné. Projev nespokojenosti je legitimním projevem a je to signál, který by neměl zůstat oslyšen,“ uvádí Vystrčil.

„Špatně je, pokud organizátor demonstrace lže a říká, že je možné okamžitě nastolit mír a změnit ceny energií. To je velmi nebezpečné, protože dezinformuje lidi v přímém přenosu. Využívá slabosti demokracie v tom, že to může dělat, a že na to má nárok v rámci povolených shromáždění. Pokud je společnost dostatečně silná, musí se s tím vyrovnat a je i úkolem nás politiků, abychom na to upozorňovali a ty věci, které nejsou pravdivé, vyvraceli,“ dodává.

Na Ukrajině se bojuje i za Prahu

Podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem zůstává v Česku i po více než roce podle průzkumů relativně stabilní. Aby to tak zůstalo také do budoucna, je podle Vystrčila „největší úkol současné politické reprezentace“. 

„Pokud chcete podporovat Ukrajinu v boji proti ruskému agresorovi, musíte mít podporu vlastních občanů. Tudíž tu podporu můžete poskytovat jen do té míry, do jaké jsou to občané ve své většině ochotní akceptovat. Protože to, že podporujete boj Ukrajinců proti Rusku, znamená, že nějakým způsobem snižujete kvalitu života tady v České republice, neboť každá podpora někoho venku něco stojí. A tohle je dnes největším úkolem současné politické reprezentace – a bylo by velmi dobré, aby se k tomu přidala i opozice a populisticky toho nezneužívala, aby vysvětlila, že na Ukrajině se bojuje i za Prahu, když to zjednoduším,“ říká Vystrčil.

„A že vlastně investice na Ukrajině ve smyslu pomoci Ukrajině je investice pro Česko. Je to stejně důležité, jako když tady budeme stavět dálnici nebo budovat nějakou přehradu, protože to je přehrada, co tam budujeme a co tam podporujeme. Tohle když se podaří vysvětlit, tak občané to jsou i při snížení kvality života ochotní akceptovat. A pokud to budou vysvětlovat všichni, jak opozice, tak koalice, šance, že se to podaří vysvětlit a že si každý z nás uvědomíme, že za to částečně musíme i zaplatit, je větší,“ doplňuje. 

I proto jsou pro něho výroky bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause k tomu, co se děje na Ukrajině, „velkým zklamáním“. „Víc se k tomu, jestli dovolíte, nebudu vyjadřovat,“ uzavírá téma Vystrčil.

Armádní zakázky v kontextu globální bezpečnosti

Česká republika nedávno schválila nákup amerických bojových vrtulníků. Je to správný směr? „Správným směrem je posilovat globální bezpečnost a posílení globální bezpečnosti Severoatlantické aliance. Spočívá i v tom, že budeme mít takovou výzbroj, která je kompatibilní s výzbrojí většiny armád NATO, a že se budeme dívat na to, jakým směrem se do budoucna ta strategie budování obranného uskupení s názvem NATO vyvíjí. Pokud do toho zapadají nákupy amerických vrtulníků, pokud do toho zapadají další nákupy zbraní z jiných zemí, tak si myslím, že bychom tím směrem měli jít,“ konstatuje Vystrčil.