Mezi extrémními projevy počasí, které nyní zažíváme, včetně povodní, silných bouří a požárů, mají vlny veder největší dopad na lidské zdraví a je potřeba ho přesně spočítat, píše server The Conservation.
Změna klimatu způsobí, že vlny veder budou delší a intenzivnější. Jejich budoucí dopad bude podle The Conservation ještě zesílen stárnutím populace a zvýšenou urbanizací.
V této souvislosti je nezbytné umět posoudit zdravotní a ekonomickou zátěž vln veder v současnosti i v budoucnosti. O ekonomických dopadech extrémních veder je však zatím známo jen velmi málo.
Extrémní horko je obtížné finančně vyčíslit
Přírodní katastrofy, jako jsou povodně, tornáda nebo lesní požáry, způsobují materiální škody na domech, podnicích a zemědělských plodinách. Vzhledem k tomu, že tyto ztráty jsou v případě katastrofy často hrazeny pojišťovnami nebo vládami, jsou finanční údaje spojené s těmito událostmi snadno dostupné a známé.
Extrémní horka také mají tendenci ovlivňovat zdraví lidí. Tyto náklady jsou ale ukryty ve výdajích systému zdravotní péče nebo je nese společnost jako celek, takže je mnohem obtížnější je vyčíslit. Extrémní horko je často označováno jako „tichý zabiják“, protože jeho dopady jsou ve srovnání s jinými přírodními katastrofami mnohem neviditelnější a tišší.
U vedra nelze počítat jen s dopady na úmrtnost
V posledních letech se několik studií pokusilo odhadnout náklady spojené s extrémním horkem v Kanadě i jinde ve světě. Například prognózy ročních nákladů spjatých s předčasnými úmrtími v důsledku horka v Kanadě byly odhadnuty na 3 až 3,9 miliardy dolarů (68 až 88 miliard korun) ročně do roku 2050 a 5,2 až 8,5 miliardy dolarů (118 až 194 miliard korun) do roku 2080.
Ačkoli je stávající výzkum ekonomických dopadů horka důležitý a relevantní, často se zaměřuje pouze na jeden účinek, například úmrtnost. Dopady extrémního tepla jsou však mnohem širší. Kromě toho je prostorové měřítko analýzy často velké (pokrývá celou zemi nebo provincii). To omezuje možnost provádět analýzy nákladů a přínosů v lokálnějším měřítku. V neposlední řadě existuje prostor pro zlepšení metodických přístupů používaných ve stávajících studiích.
Jak důležité jsou emise skleníkových plynů?
Musíme být schopni odhadnout historické a budoucí zdravotní náklady extrémního horka, abychom mohli zavést účinná a důsledná opatření v boji proti změně klimatu.
Mezi mitigační opatření patří snižování emisí skleníkových plynů. Spolehlivé prognózy zdravotních nákladů na extrémní horka by ukázaly, jaké náklady mohou zdravotnické orgány nebo společnost očekávat, pokud se emise skleníkových plynů budou i nadále zvyšovat.
Snížení emisí skleníkových plynů by se tak mohlo promítnout do nákladů na zdravotní péči, a tím i do potenciálních úspor pro vlády a společnost. To představuje další argument ve prospěch snižování emisí skleníkových plynů.
Pokud jde o adaptační opatření, tedy opatření, která je třeba přijmout k omezení důsledků změny klimatu, mohly by odhady zdravotních nákladů v důsledku extrémního horka sloužit jako vstupní údaje pro analýzy nákladů a přínosů adaptačních opatření, jako je ozelenění nebo boj proti městským tepelným ostrovům.
Ekonomické dopady extrémních veder budou přesnější
V takových analýzách by se přínosy kvantifikovaly jako zdravotní náklady související s extrémním horkem, kterým by se díky těmto opatřením zabránilo. Jelikož jsou tato opatření často realizována v měřítku městských čtvrtí nebo obcí, bude navíc nutné mít k dispozici odhady nákladů, které budou co nejlokálnější. Adaptace sníží náklady nyní, ale i v budoucnu.
Odhad zdravotních nákladů spjatých s vlnami veder má velký význam, ale v minulosti byl ve srovnání s jinými přírodními katastrofami často zanedbáván. Nový multidisciplinární výzkum založený na pokročilých metodických přístupech poskytne komplexnější a přesnější údaje o ekonomických dopadech extrémních veder.
Tyto důkazy představují účinný nástroj pro přesvědčování rozhodovacích orgánů. Vzhledem k tomu, že naše vlády obecně velmi dobře rozumí ekonomickému jazyku, musíme přizpůsobit náš diskurz, abychom byli schopni ovlivnit veřejnou politiku, konstatuje The Conversation.
Autor: Jiří Böhm
