Představte si bojiště, kde místo jednotek vojáků bojují miliony dronů řízených umělou inteligencí. Sci-fi? Podle odborníků možná blízká realita. Plukovník Jan Mazal, vedoucí katedry vojenské robotiky na Univerzitě obrany, v rozhovoru pro pořad Deep State odhaluje, jak moderní technologie mění tvář války a co to znamená pro budoucnost ozbrojených konfliktů.
Konflikt na Ukrajině ukázal, že éra dronů a robotických systémů v moderním válčení je v plném proudu. Zatímco před dvaceti lety byly bezpilotní letouny spíše raritou, dnes jsou nedílnou součástí vojenských operací. A to je teprve začátek. „Co se týká trendů vojenské robotiky a jejich použití na Ukrajině, myslím si, že kromě použití dronů a případně pozemních dálkově ovládaných prostředků se pokročilé trendy zatím neprojevují, spíše se navyšuje jejich spolehlivost.“
Budoucnost válčení je jiná, než se čekalo
Ale co to znamená pro budoucnost? Podle Mazala směřujeme k bojišti, kde lidští vojáci budou spíše výjimkou. „Předpokládáme, že bojiště bude výrazně dynamičtější a plnější,“ říká Mazal. „To znamená, že tam do budoucna budou miliony, možná miliardy těchto systémů, pokud se to bude jevit jako operačně výhodné a efektivní.“
Tato vize budoucnosti přináší řadu etických otázek. Jak zajistit, aby autonomní systémy dodržovaly pravidla války? Kdo ponese odpovědnost, když robot udělá chybu? Mazal připouští, že tyto otázky jsou složité, ale zároveň upozorňuje na měnící se realitu. „Válka na Ukrajině ukázala, že populistické směry omezování těchto technologií se mohou nevyplatit, protože bychom se stali neefektivními v budoucím konfliktu, kde třeba protistrana nebude respektovat etická pravidla.“
Procenta HDP jsou pouze politický kompromis
Jak si v tomto novém světě stojí Česká republika? Podle Mazala máme dobré základy, ale čelíme výzvám. „V oblasti vojenské robotiky si myslím, že na tom nejsme teoreticky ani personálně tak špatně. Účastníme se celé řady projektů. Žádáme s našimi průmyslovými partnery z Evropské unie i o evropské granty,“ vysvětluje. Problémem je však schopnost dotahovat projekty do konce a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost. „Komunita u nás totiž není až tak široká.“
Jedním z klíčových faktorů pro budoucí úspěch je financování. Česká republika se dlouhodobě snaží dosáhnout cíle NATO – investovat 2 % HDP do obrany. „Z pozice asi každého armádního důstojníka bude vyšší procento vždy lepší. Musíme se ale podívat i do celospolečenského kontextu, kolik je potřeba, abychom to vyváželi, a i na další parametry, protože vše není jenom o armádě,“ dodává.
Investice do obrany však nejsou jen o nákupu nové techniky. S rostoucím významem robotických systémů a umělé inteligence se mění i požadavky na vojáky. „Zvyšují se nároky na operátory, na obsluhy a jejich schopnosti porozumět AI v mnoha ohledech,“ vysvětluje Mazal.
Umělá inteligence nahradí generály
Umělá inteligence hraje v této transformaci klíčovou roli. Nejde jen o řízení jednotlivých dronů nebo robotů, ale o celkovou strategii a taktiku. Mazal naznačuje, že AI by mohla v budoucnu převzít i velitelské role. „Umělá inteligence pomalu proniká do operačně-taktických rozhodovacích aktivit, takže to není jenom o systému, který se rozhoduje na lokální úrovni.“
Tato vize budoucnosti, kde AI řídí celé vojenské operace, zní jako sci-fi. Mazal ale varuje, že to může být blíže, než si myslíme. „Jak to bude vypadat v budoucnu, bude záviset na reakcích a akcích zbraní a proti zbraní. To, co nasadí protivník, vyvolá vývoj protiopatření, a stejně tak na jeho straně to povede k určitému stavu.“
Budoucí vojáci budou spíše operátoři
Co to znamená pro budoucí vojáky? Možná překvapení, že fyzická zdatnost nemusí být tím nejdůležitějším faktorem. „V rámci výsledků některých vědeckých projektů zkoumáme, že hráči počítačových her mají jisté dispozice pro ovládání konkrétních typů robotů,“ říká Mazal. Budoucí vojáci by tak mohli být spíše operátory sedícími v bezpečí za obrazovkami počítačů. Velká fyzická zdatnost by tak nebyla nutná.
Boje jako z akčních filmů klepou na dveře
Přestože vize robotických válek může znít děsivě, Mazal argumentuje, že jde o logický vývoj. „Vyřazení lidského personálu se jeví jako pravděpodobné, kvůli jeho neefektivitě, vysoké ceně a jeho obtížné dostupnosti,“ vysvětluje. „Z hlediska časového rámce, kdy budete potřebovat nasadit některé systémy na bojišti a budou vám chybět vojáci, tak než vojáky doplníte a vycvičíte, mnohem rychleji vyrobíte robotické systémy.“
Mazal však zdůrazňuje, že přesná podoba budoucích konfliktů zůstává nejistá. „Přesná prognóza není, ale na základě faktů si můžeme představit, jak by to mohlo vypadat,“ říká.
Ať už budoucnost přinese cokoli, jedno je jisté. Svět se dramaticky mění. Roboti, drony a umělá inteligence už nejsou budoucností. A jak ukazuje konflikt na Ukrajině, jejich význam bude jen růst. Otázkou zůstává, jak se lidstvo přizpůsobí této nové éře válčení a jaké to bude mít důsledky pro globální bezpečnost.
Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video. Dozvíte se v něm:
- Budou bojiště budoucnosti ovládána drony a roboty?
- Mohla by AI převzít velitelské role ve vojenských operacích?
- Jaké jsou etické otázky ohledně odpovědnosti za chyby autonomních systémů?
- Jak zvyšující se význam robotiky mění nároky na vojáky, zejména pokud jde o porozumění umělé inteligenci?
- Jaké nejistoty přináší dramaticky odlišná podoba budoucích válek?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
