Vyrůstají v obchodních domech, na hory chodí v pantoflích. Pak je zachraňujeme promrzlé

V pořadu Přežít diskutovali Amar Ibrahim, bezpečnostní expert, a Marek Fryš, záchranář Horské služby, o nástrahách hor a chybách, kterých se turisté často dopouštějí. Rozhovor se věnoval podceňování přípravy, lavinovému nebezpečí, nezkušenosti moderních turistů, technologickým pomůckám i nečekaným rizikům, jako jsou setkání s divokou zvěří. „Dobrá příprava může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí,“ shrnuje Fryš.

Hory nejsou městský park

„Lidé často do hor vyráží s oblečením a vybavením, které by stěží obstálo i na kratší výlet v parku,“ začíná rozhovor Marek Fryš. Typickým příkladem jsou turisté v teniskách, legínách nebo dokonce pantoflích. „Když přijdou první problémy, jako je prudký pokles teploty, ztráta orientace nebo náhlý déšť, ocitají se v situaci, která se snadno může stát nebezpečnou,“ varuje.

Amar Ibrahim k tomu přidává vlastní zkušenosti z kurzů přežití: „Vidím to pořád – lidé si neuvědomují, že i v létě může být na horách počasí extrémně proměnlivé. Z batohů jim chybí základní věci jako náhradní oblečení, mapa, čelovka nebo lékárnička.“ Fryš dodává, že moderní technologie jako GPS a aplikace Záchranka jsou skvělé, ale nenahradí základní schopnost plánování a respekt k přírodě.

Lavina jako smrtící hrozba i pro zkušené turisty

Jedním z hlavních témat byla lavinová nebezpečí, která jsou častým rizikem především pro skialpinisty a freeridery. „V Krkonoších máme 43 svahů s rizikem lavin a každý rok se setkáváme s tím, že lidé tato varování ignorují,“ říká Fryš. Dodává, že i menší lavina může dosahovat rychlosti až 300 km/h a zasypaný člověk má pouze 15 minut na přežití pod sněhem.

Amar Ibrahim přidává, že laviny nejsou jen problémem horolezců. „Často se to týká i běžných turistů, kteří se pohybují mimo značené trasy a nemají ani základní vybavení, jako je lavinový vyhledávač nebo sondu.“ Fryš apeluje, aby lidé absolvovali lavinové kurzy, kde se naučí pracovat s vyhledávačem a správně reagovat v krizové situaci.

Nezkušenost moderních turistů

Podle Marka Fryše je jedním z hlavních problémů dnešní doby nezkušenost s pohybem v přírodě. „Generace, která dnes vyráží na túry, často nezažila zimní lyžařské kurzy nebo víkendové výlety s rodiči. Nevědí, jak správně číst mapu, jak se pohybovat v hlubokém sněhu nebo co dělat při změně počasí,“ vysvětluje.

Amar Ibrahim k tomu dodává, že turisté často podceňují i základní přírodní zákonitosti. „Lidé nevědí, že pocitová teplota při větru může být o 5–6 stupňů nižší než teplota vzduchu. To, co začíná jako příjemná procházka, se může změnit v boj o život,“ varuje.

Když jde o minuty

Moderní technologie podle Fryše zachránily mnoho životů. „Lavinové vyhledávače dnes umožňují lokalizovat zasypané v okruhu 40 metrů a s aplikací Záchranka můžeme snadno získat GPS souřadnice volajícího,“ vysvětluje. Přesto zdůrazňuje, že technologie nenahradí zdravý rozum. „Vyhýbat se rizikovým oblastem je základ. Technika vám nepomůže, pokud ignorujete varování,“ říká.

Amar Ibrahim připomíná, že i s nejlepší technologií záleží na rychlé reakci. „U laviny je každá minuta důležitá. I když vás najdou, podchlazení nebo zranění mohou být fatální,“ dodává.

Setkání se zvěří: Mýty a realita

Další zajímavé téma bylo věnováno setkání s divokými zvířaty. „Lidé mají často přehnané obavy z medvědů nebo vlků, ale reálně se s útoky téměř nesetkáváme. Největším rizikem jsou zmije nebo jelení říje, kterou si lidé občas pletou s medvědem,“ vysvětluje Fryš.

Amar Ibrahim sdílí příhodu z kurzu přežití, kde jeden účastník trval na tom, že slyšel medvěda, ačkoliv v dané lokalitě žádní nežijí. „Většinou stačí základní znalosti a respekt. Divoká zvěř na člověka útočí jen ve výjimečných případech,“ říká Fryš.

„V přírodě je největším nepřítelem člověk sám, protože často podceňuje své schopnosti a přeceňuje své vybavení,“ upozorňuje Marek Fryš. Turisté se podle něj často vydávají na túry bez znalosti trasy, v nevhodném oblečení nebo bez dostatečných zásob vody a jídla. „Vidíme případy, kdy lidé vyrážejí na dlouhé túry pozdě odpoledne bez čelovky, a když se setmí, ocitnou se v problémech,“ popisuje.

Amar Ibrahim dodává, že velkou roli hraje také mentální nastavení. „Když se člověk ztratí nebo se setká s nepříznivými podmínkami, panika může být stejně nebezpečná jako fyzické vyčerpání. Schopnost zachovat klid a využít to, co má člověk k dispozici, je klíčová,“ vysvětluje. Fryš apeluje na důležitost plánování: „Mapa, správné časování a znalost svých limitů by měly být základem každé túry.“

Na závěr rozhovoru oba experti shrnují klíčové rady pro bezpečný pohyb v horách. „Příprava je základ. Myslete na počasí, terén i vlastní limity,“ radí Fryš. Amar Ibrahim, který poskytuje kurzy přežití Outdoor Survival, připomíná, že i malá chyba může mít vážné následky. „Hory jsou krásné, ale neodpouští. Respektujte je a buďte vždy připraveni,“ uzavírá.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

• Praktické tipy na přežití v nepříznivých podmínkách hor.
• Jaké chyby turisté nejčastěji dělají při výpravách do hor.
• Jak lavinové kurzy mohou zachránit život.
• Jak funguje lavinový vyhledávač a co patří do povinné výbavy skialpinisty.
• Jak se chovat při setkání s divokou zvěří.