Vysoká škola báňská v americkém Coloradu běžně vychovává odborníky na těžbu a zpracování uhlí, ropy a nerostných surovin. Nyní se zaměřuje také na vzdělávání budoucích inženýrů, kteří budou zakládat kolonie na Měsíci, na Marsu a jinde, jak píše časopis Forbes.
Robot poháněný jakousi obdobou koles známých z říčních šlapadel se šine po šedém písčitém povrchu. Jeho kola v porovnání s pohonem známých vesmírných vozítek, kupříkladu NASA Curiosity, působí zvláštně. Mají však lepší záběr a umožňují pohyb do svahu i ze svahu. Terén vypadá jako z nějaké jiné planety, ale ve skutečnosti se vše děje v měsíční testovací laboratoři na institutu geomechaniky vysoké školy báňské v americkém státě Colorado.
Kromě těžby a zpracování ropy, uhlí, zemního plynu či rud se na této škole studuje také využívání nerostných zdrojů na Měsíci, Marsu či jiných vesmírných tělesech. Má to logiku: těžit suroviny například na Měsíci a vyrábět z nich potřebné věci přímo tam je jednodušší než všechno na Měsíc vozit ze Země.
„Nejdříve je třeba suroviny najít. Musíme zjistit, jak je těžit,“ vysvětluje kancléř univerzity Paul Johnson. „Musíme vymyslet, jak je zpracovávat. A potom můžeme dospět do bodu, kdy z těch surovin budeme vyrábět různé věci.“
Coloradská báňská škola od podzimu 2018 nabízí několik studijních oborů zaměřených na „vesmírné zdroje“, a to v podobě post-bakalářského, magisterského i doktorského studia. Tento studijní program má nyní zapsáno 75 studentů. Mezi vyučované předměty patří například základy vesmírných zdrojů, konstrukce vesmírných systémů, hospodářské a právní otázky kolonizace planet a další.
Může to celé znít trochu jako sci-fi, ovšem poptávka po absolventech tohoto oboru je velmi hmatatelná. Komerční využívání vesmíru je průmyslové odvětví s hodnotou 350 miliard dolarů. A působí v něm silné startupy jako SpaceX Elona Muska či Planet Yuri Milnera. Banka Morgan Stanley odhaduje, že příjmy z využívání kosmu do roku 2040 vzrostou na 1 bilion dolarů. A NASA uzavírá smlouvy za miliardy dolarů a chystá se znovu na Měsíc – tentokrát s cílem vybudovat stálé lidské osídlení.
Provoz trvalé základny vyžaduje výrazně omezit množství dodávek materiálu ze Země. „Když jedete s rodinou z Denveru do New Yorku, tak si s sebou neberete jídlo na celou cestu, ledničku či palivo,“ poznamenává Angel Abbud-Madrid, ředitel astroinženýrského programu báňské školy. Všechny programy této školy jsou mimochodem v nabídce také online.
Angel Abbud-Madrid před nástupem na vysokou školu báňskou v Coloradu pracoval v NASA.
Studenti mají možnost pracovat přímo na projektech NASA, například na projektu, který vedl Abbud-Madrid a jehož tématem byl vývoj robotických paží pro vesmírné stanice. Studijní program rovněž podporuje podnikatelského ducha. Studenti programu založili již pět kosmických startupů. Jedním z nich je například Lunar Outpost, který postavil zmíněného robota s pohonem pro pohyb po vesmírných tělesech. Lunar Outpost již uzavřel řadu smluv se soukromými firmami i státními organizacemi. Tyto smlouvy se týkají jak samotného robota-vozítka, tak dalších technologií, jako jsou například systémy pro sledování kvality vzduchu.
Abbud-Madrid naši dobu považuje za éru podobnou průmyslové revoluci, kdy se díky výrobní infrastruktuře rodilo letectví, automobilismus, silnice a elektrické přístroje. „Jakmile budeme mít ve vesmíru, například na Měsíci, zařízení na výrobu věcí, pak se otevřenou možnosti, jaké si dnes možná ani neuvědomujeme,“ prorokuje Abbud-Madrid.
Autor: Petr Bílek
