Vysoké ceny ruské ropy u nás jsou paradoxem

Ruská ropa je levná v důsledku sankcí, díky prodeji levných ruských produktů za západní ceny si společnosti mastí kapsu, říká Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank.

Hlavním tématem těchto týdnů je bohužel agrese na Ukrajině, která ovlivní životy nás všech. Co všechno se zdraží a o kolik? 

Zdraží se úplně všechno a bude to razantní. Výjimkou budou možná telekomunikačních služby nebo poštovních služby. Všechno jde nahoru a zatím nevidíme příliš světlo na konci tunelu, protože situace na Ukrajině se dále komplikuje. Průběh je stále brutálnější, agresivnější ze strany Ruska, a navíc nyní začíná nová ofenziva na východě Ukrajiny. To spíše ještě hrozí přerůst v důsledky typu odstřižení Evropské unie od ruského plynu, ruské ropy, což už se děje. Už možná v květnu to pro české domácnosti bude znamenat další razantní zdražení všeho, protože ceny energií jsou nakonec obsaženy ať už v rohlíku, který si kupujeme v pekárně, v oblečení, anebo v ceně automobilu či elektroniky.

Pokud k přerušení dodávek opravdu dojde, co to v praxi bude znamenat?

V prvé řadě bude další inflační náraz, nad rámec nárazů, které už zažíváme. Nejprve to byl náraz pandemický, to bylo zhruba 10procentní inflace, pak je tu inflace válečná, a to může být klidně dalších 10 procent, to znamená, že jsme na 20 procentech cenového nárůstu. Ale můžeme mít nárůst 25 procent, když se přidají právě ty komplikace spojené s odstávkou dodávek ruského plynu. Každopádně odstřižení dodávek by zřejmě Českou republiku dostalo už do poměrně hluboké recese. Německá ekonomika v případě plného odstřižení ruských dodávek nejen uhlí, ropy, ale i plynu by letos ztratila zhruba 2 procenta, takže česká ekonomika by rovněž ztratila procenta. Možná se to nemusí zdát tolik, protože někteří hrozí katastrofálním rozpadem, dokonce rozpadem Evropské unie, ale přišly by další ztráty. Samozřejmě ztráty v příštím roce a v přespříštím, protože než bychom plně dokázali nahradit ruské energie, to může být záležitost tří až pěti let, ale spíš pěti. 

Jak se může člověk proti takové inflaci bránit, jak může mírnit dopady? 

Měl by být velmi opatrný, co se týče toho, jak spoří, a dobře volit produkty. Vážit, kde spoří, a hledat nejlepší nabídky na trhu. Vedle spoření by měl určitě investovat, tzn. výhodně spořit na co možná nejvyšší úrok. V dnešních podmínkách to znamená, že mu jen inflace nebude tolik užírat. Vedle spoření investovat, to je důležitější než kdykoliv v minulosti. Řada Čechů je konzervativních, takže ti mohou investovat například do fondů nemovitostních nebo dluhopisových, a pak pro lidi, kteří jsou otrkanější, co se týče investic, tak se nabízí investice rizikovější do akciových fondů a v krajním případě do kryptoměn, ale to je skutečně velice riziková spekulativní investice. Určitě ne pro každého.

Jak mohou kryptoměny reagovat a vyvíjet se s ohledem na aktuální situaci? Co investice do kryptoměn obnáší a co potencionální investor může očekávat?

Situace je nepřehledná a kryptoměny jsou samy o sobě nepřehledné. Kdyby byly úplně klidné časy, tak i tak by bylo velmi obtížné předpovídat, co se s kryptoměnami bude dít. Ale i v těchto časech si myslím, že když někdo dal jednotky procent veškerých svých investic do krypta, určitě chybu neudělal. Měl by být alespoň trochu zvyklý na určité výkyvy. Pro lidi investující na burze, kteří se v noci budí a bojí se propadů, bude možná úplně nejlepší, když nebudou investovat, alespoň si nebudou huntovat zdraví kvůli stresu. Investování není úplně pro všechny. Musíte na to mít povahu, a speciálně na investování do tak spekulativních věcí, jako jsou kryptoměny. Pro konzervativního investora kryptoměny nejsou. 

Jaký je další výhled na vývoj úrokových sazeb? Kam mohou růst?

Úrokové sazby budou dále stoupat. To souvisí s tím, že se situace na ukrajinském bojišti nezlepšuje, spíše zhoršuje. Nová ofenziva probíhá, tím pádem také narůstají rizika, že opravdu Rusko přistoupí k odvetným opatřením za sankce nebo že se Západ odstřihne od ruských energií. To ve výsledků signalizuje další nárůst inflace a úrokových sazeb České národní banky. Hovořili jsme o inflaci až 25 %, ale nyní základní scénář je, že inflace bude kulminovat kolem 16 % v polovině letošního roku, ale to předpokládá, že nedojde k odstřižení dodávek a nedojde k zásadnímu zhoršení situace na Ukrajině. Nicméně i tak už je velmi pravděpodobné, že se přiblíží základní sazba České národní banky až k úrovni šesti procent, ale nelze vyloučit, že dosáhne té úrovně šesti procent. Tudíž lidé musí být připraveni na dražší úvěry, hypotéky. Tím, jak poroste inflace, úrokové sazby, tak se bude méně a méně dařit firmám, lidem. Bude klesat a už klesá kupní síla, firmy budou méně investovat, nebudou mít peníze, budou platit horentní sumy za energie. Navíc úrokové sazby jsou vysoko, což omezuje možnost úvěru. My v důsledku toho čekáme, že tak dojde k udušení ekonomiky. V letošním roce se může dostat do recese. To znamená, že Česká národní banka už od příštího roku začne úrokové sazby citelně snižovat. V roce 2023 by měl být cyklus snižování sazeb, který bude pokračovat v roce 2024. 

Jaký se v kontextu vývoje celé situace očekává vývoj na trhu s nemovitostmi? 

Zatím se válečná situace zdá příliš krátká na to, abychom měli nějaká opravdu spolehlivá data. Ale jak říkám, některé kusé informace z trhu hovoří o tom, že trh podstatně zamrzá. Tedy že v některých oblastech už je vyhlížený pokles cen nemovitostí, ale zda to přeroste v plošný pokles, to je v tuto chvíli podle mě hodně předčasné. Každopádně to, že takto dramaticky zdražují hypotéky, rostou úrokové sazby, to samozřejmě podstatnou část poptávky po nemovitostech ochromuje. Tudíž by mohlo dojít minimálně k citelnému zmírnění toho dosavadního cenového nárůstu, který byl v době pandemie obrovský. Na druhou stranu inflace znamená drahé stavební práce a zejména stavební materiály. Proto proti sobě působí dvě síly, jednak ty inflační, v podobě například zdražujících se stavebních materiálů, což se pak musí projevit v ceně té nemovitosti, ale na druhé straně jsou tu rostoucí úrokové sazby, jdoucí ruku v ruce s klesající kupní sílou lidí, včetně kupní síly stran nemovitosti. To zase poptávku ochromuje. Drahé nemovitosti, drahé úrokové sazby, drahé hypotéky, a také podmínky zpřísňující poskytování hypoték, které Česká národní banka od letošního dubna zase zavedla, nyní už jako zákonnou formou – to všechno tedy vytváří tlaky spíše pro ochromení poptávky a zatím netušíme, který z těchto faktorů převáží. Pokud ale někdo opravdu nepotřebuje střechu nad hlavou hned teď a může si dovolit vyčkat, tak určitě v příštích letech nebude pokračovat dramatický nárůst. Je možné si vsadit na to, že bude i cenová stagnace nebo pokles cen nemovitostí.

Svět vyloučil Rusko z téměř všech obchodních vztahů, co tato situace obnáší pro samotné Rusy? 

Rusové se dělí do skupin jako i v jiných zemích. Na ty, kteří žijí ve městech a žijí západním stylem života. To jsou dobře vydělávající Rusové, pracující donedávna pro západní firmy, kteří nakupovali úplně běžně jako Češi. Pak máme ruský venkov, a to je kapitola sama pro sebe, protože tam často lidé žijí opravdu bídně, v dřevěných příbytcích, bez základních hygienických zařízení, zásobování potravinami je omezené. Venkov je opravdu velice nuzný. Tito lidé žádný zásadní propad životní úrovně v důsledku sankcí nezaznamenají. Lidé ve městech to pociťují a samozřejmě se jim to nelíbí. Zároveň jsou si vědomi, že když se budou bouřit, tak můžou skončit ve vězení nebo možná hůře. V Rusku hrozí roztočení velké inflační spirály, růst míry nezaměstnanosti, statisíce pracovních míst jen v Moskvě jsou ohroženy kvůli odchodu západních firem. Západní firmy mají spoustu subdodavatelů, takže jsou ohrožena další pracovní místa. Nakonec může jít o miliony míst po celém Rusku. Rusové mají levné pohonné hmoty. Ruskou ropu neodebírá západ kvůli sankcím, tak je obrovský přebytek ropy, ropných produktů. Dnes stojí litr benzínu v Rusku v přepočtu nějakých 13 Kč. Co bychom za to dali…

Kolik stojí základní produkty jako potraviny?

V potravinách je Rusko do určité míry soběstačné. Rusové budou mít největší problémy v oblasti elektroniky, ale i třeba technologií pro těžbu ropy, těžbu zemního plynu, což jsou technologie, které Rusové dováželi ze Západu. Problém může nastat například, co se týče vybavení ruských pekáren, protože 90 procent zařízení v pekárnách jsou evropské provenience a od 8. dubna letošního roku nesmí být vyváženy, nesmí být opravovány ani dodávány součástky. To neznamená, že by Rusové neměli chleba, ale výrazně podraží, protože si ho budou muset péct jako ze starých časů. 

V Česku je nezanedbatelné množství ruského kapitálu. Očekáváte, že ruský kapitál vymizí a nahradí ho postupně čínský? 

Určitě ruský kapitál bude mizet dále. Mizel již před válkou. Například v Karlových Varech, tam doba největšího náporu ruských občanů pominula. Ruská část odchází už od anexe Krymu v roce 2014, takže po této invazi na Ukrajinu trend ještě zesílí, týká se to i ruských firem po celém Česku. I čínský kapitál zde není v míře, v jaké tady byl kolem let 2016 a 2017, kdy se zdálo, že si Číňané skoupí celou Českou republiku, tato doba absolutně pominula. V této chvíli bych se ani neobával, že čínský kapitál nějakým způsobem bude nahrazovat kapitál ruský. My se zřejmě v důsledku pandemie a války ocitneme v jakési nové studené válce. Kdy proti sobě bude stát na straně jedné blok Západu a naproti tomu bude tábor zemí, který sestává z Ruska, Číny, ale i Indie. Tudíž je možné, že důsledkem toho budou fungovat daleko přísnější omezení pro čínský kapitál, a pro ruský kapitál zcela jistě. 

Co čeká český průmysl, který byl spojený s ruským trhem? 

Je to pochopitelně ztráta například pro automobilku Škoda, která hned ve dvou závodech vyráběla v Rusku, byl to pro ni druhý nejvýznamnější trh po Německu. Stejné se dá říct o řadě jiných automobilek, včetně Volkswagenu. Firmy do toho šly s vědomím, že tento trh ztratí. Učinily tak z důvodu solidarity s Ukrajinou i reputačních důvodů, protože nyní podnikat v Rusku je skutečně reputačně újma. Myslím, že ruský trh není významný osudově, to znamená, že se firmy dokážou přenést přesto, že tento trh opouští, ale bude to těžké. Situace bude celkově těžká pro nás všechny.

Co mohou očekávat motoristé v souvislosti s vývojem situace? 

Už bych v nejbližší době nečekal, že se cena nafty vyhoupne k 50 korunám za litr, ale to za jednoho předpokladu, a to je, že nedojde k odpojení Evropské unie od ruského plynu. Jakmile se to stane, tak v takovém případě vyletí cena až někam ke 170 dolarům za barel, což znamená, že by pohonné hmoty v Česku stály minimálně 60 korun za litr. Pokud k odpojení ruského plynu nedojde, tak už bych nečekal, že se to vyhoupne zpět. Do určité míry funguje kontrola marží ze strany vlády. Čerpací stanice už si tolik nedovolují navyšovat své marže. Zřejmě zbystřily i rafinérie, které mají také razantní marži. Skutečně dochází k tomu, že na levné ruské ropě, která je extrémně zlevněná kvůli sankcím, si díky prodeji levných ruských produktů za západní ceny například společnosti MOL, Orlen, což jsou dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, mastí kapsu. Je to situace poněkud paradoxní, protože podstatná část řidičů v České republice jezdí na produkty z ruské ropy, ale přitom tato ruská ropa je v rekordní slevě díky sankcím. Máme rekordní slevu na pohonné hmoty, ale ty jsou rekordně drahé. Z toho rozdílu někdo těží, a tím někým jsou kromě jiného i ty společnosti, které tady provozují čerpací stanice. Tím, že si na to vláda posvítí, tak jim řekne, že toto už nebude.