Množství munice spotřebované v rusko-ukrajinském konfliktu překonalo všechny odhady. To začíná vytvářet tlak na výrobní a dodavatelské řetězce zapojené do výroby munice pro dělostřelecké zbraně a další zbraňové systémy. Zprávu přinesl web The Conversation.
Podceňení síly techniky nebo množství spotřebované munice – ve vedení válek nic nového pod sluncem. Protagonisté obou světových válek dokázali navzdory obrovské míře destrukce udržet své úsilí na potřebné úrovni. Ve srovnání s dnešní sofistikovanou vojenskou technikou však byly tehdy zbraně relativně jednoduché na výrobu. A nízká cena jejich produkce umožňovala, aby se jich v průběhu konfliktu vyrobilo rozsáhlé množství.
V rusko-ukrajinské válce je situace jiná. Nedošlo ke kvantitativním ztrátám na technice ani ke spotřebě materiálu v takovém měřítku jako ve světových válkách. Zničena byla však technologicky špičková technika. A to Západ začíná bolet. Členové NATO a další evropské země poslali na Ukrajinu velké množství vybavení, počínaje systémy protivzdušné obrany a bojovými tanky, jako jsou Challenger II a Leopard, nyní konče.
Odhad ztrát
Ztráty na vybavení v rusko-ukrajinské válce je sice obtížné ověřit, ale různé subjekty včetně Oryxu a webu Army Technology, který je otevřeným zdrojem zpravodajských informací, nabízejí jejich odhady. Ukrajinské předpokládané disponibilní nasazení má podle servu The Conversation činit 3 309 bojových vozidel pěchoty a 128 letadel. Jejich odhadované ztráty do konce prosince 2022 jsou 418 bojových vozidel pěchoty, 55 letadel a 92 dělostřeleckých kusů.
Obtížná náhrada
Pokud má být bezpečnost jednotlivých zemí, Evropy a NATO i nadále zajištěna, bude nutné toto vybavení nahradit. Jenže v tom je problém. Hlavní moderní obranné prostředky, jako jsou proudové letouny F-35 Lightning a letadlové lodě třídy Queen Elizabeth, jsou stále sofistikovanější a dražší. Proto není možné, aby byly náhrady vyráběny rychle. A samotná cena tohoto vybavení znamená, že je prakticky nemožné mít v záloze další kusy pro případ, že dojde ke ztrátám.
Neochota riskovat
Ztráta takto důležitých a technologicky vyspělých vojenských prostředků může vést k tomu, že se velitelé v poli budou více vyhýbat riziku, pokud jde o jejich přímé nasazení a střetnutí s nepřítelem, který má rovnocenné – nebo téměř rovnocenné – schopnosti.
Bez masy rezerv, které by nahradily vybavení zničené ve válce, nemusí být některé z těchto zařízení (které – nezapomínejme – může stát miliony, nebo dokonce miliardy dolarů) vůbec nasazeno. Ačkoli se jedná o extrémní výsledek, potenciál politické odezvy ze strany široké veřejnosti je pro politiky a vysoké vojenské představitele velký. Zvýšená averze vůči riziku by totiž mohla znamenat, že tyto špičkové prostředky nebudou nasazeny nebo budou nasazeny pouze za výjimečných okolností.
Klesající rozpočty
V moderních kalkulacích obranných rozpočtů je také obsažena zajímavá rovnice. Rostoucí sofistikovanost a přesnost dnešních zbraní znamená, že k dosažení podobného poškození nepřítele lze nasadit menší počet zbraní. Jinými slovy, s menšími prostředky lze dosáhnout více.
Obranné rozpočty v poměru k celkovým vládním výdajům mají od druhé světové války – a zejména od konce studené války – tendenci klesat. Tomu se říká „mírová dividenda“.
Zároveň jsou však jednotlivé kusy vybavení výrazně dražší. Čas ukáže, zda to bude znamenat větší neochotu polních velitelů zavazovat se k používání tak drahého vybavení, když je obtížněji nahraditelné. To by mohlo změnit charakter konfliktu a přinést jiný význam slovnímu spojení „náklady na válku“.
Autor: Alena Burešová
