Odchod společností Samsung a Apple z Ruska, následující po invazi na Ukrajinu, zasáhl tvrdě místní trh s mobilními telefony. V reakci na to země zdvojnásobila úsilí o dosažení technologické soběstačnosti, včetně vytvoření nového chytrého telefonu se systémem Android. Informuje o tom web Wired.com.
Telefon zatím ještě nemá jméno. Vyvíjí ho Národní počítačová korporace (NPK), jedna z největších ruských IT společností, s ambiciózním cílem do konce roku 2023 prodat 100 000 chytrých telefonů a tabletů. Alexander Kalinin, zakladatel NPK, médiím sdělil, že do projektu hodlá investovat 10 miliard rublů (132,9 milionu dolarů). Doufá při tom, že se mu do roku 2026 podaří ovládnout 10 % spotřebitelského trhu.
Odborníci však tvrdí, že ruský smartphone bude mít problém porazit levnou konkurenci z Číny. Může také narazit na problémy s používáním systému Android. „Ačkoli telefony mohou mít systém Android nainstalovaný, Google nemusí v nejbližší době povolit plnou licenci,“ myslí si Jan Stryjak ze společnosti Counterpoint Research, která se zabývá analýzou průmyslu. „Telefony tak nakonec možná budou muset přejít na jiný operační systém.“
Jen PR trik
Google už nyní ruským uživatelům nenabízí placené aplikace ani jejich aktualizace. Přestal jim však bránit v užívání bezplatných služeb, jako jsou Gmail, Mapy, Play a YouTube. V potaz se berou i možné alternativy Androidu. Jednou z nejslibnějších je Aurora OS, operační systém pro chytré telefony založený na Linuxu, který vyvinula ruská státní telekomunikační společnost Rostelecom. Primárně však vznikl pro vládní účely a nepodporuje aplikace pro Android.
Nový projekt chytrých telefonů je jen jedním z mnoha ruských pokusů o technologickou soběstačnost a digitální suverenitu. Země slíbila „bezprecedentní“ množství finančních prostředků na rozvoj vlastního elektronického průmyslu a ruské firmy na to pochopitelně slyší. Ne všichni jsou však přesvědčeni, že vládní dotace povedou k novým produktům a že výrobky jako telefon NPK uspějí.
„Upřímně řečeno, vypadá to jako PR trik,“ říká o projektu chytrého telefonu Karen Kazaryan, generální ředitel a zakladatel Internet Research Institutu. Celkově snahy o dosažení digitální suverenity můžeme chápat i jako kroky směřující ke státní kontrole nad internetem. A to včetně obsahu, dat a infrastruktury, což vládě umožňuje odstřihnout online sféru země od zbytku světa. Ruská vláda začala tuto myšlenku prosazovat v reakci na sankce, které následovaly po anexi Krymu v roce 2014.
Autor: Petr Pláteník
