Z NHL až k založení zlínského startupu

Zajímal se o něj klub Edmonton Oilers. A ačkoli jeho jméno neznáte ze statistik nejslavnější hokejové ligy světa, je možné, že jste služeb jeho startupu už někdy využili. David Klímek, zakladatel značky SupplyDo, si s námi povídal o hokejistech na české startupové scéně, růstových hladinách i plánech do budoucna.

Ještě předtím, než David začal podnikat, byl nadějným hokejistou, který měl možnost dokonce nahlédnout i do slovutné NHL. „Těch zážitků je samozřejmě spousta,“ říká. „Z pohledu profesní kariéry i na nějaké lidské rovině. Když za mnou na začátku přišel Rick Carriere, který byl v té době  šéfem developmentu v Edmonton  Oilers, a oznámili mi, že by měli zájem a že budu v jejich kempu, to byl pro mě ten největší zážitek. Cestu jsem si ale vyšlapal sám, to je na tom příjemnější.“

Hokej jako příprava na podnikání

A jak se z talentovaného hokejisty vlastně stane nadějný startupista? „Rozhodně to nepřišlo přes noc,“ nic si nemaluje Klímek. „Předcházelo tomu vedle 20 let hraní hokeje i 10 let pracovní kariéry v byznysu. A nejsem ani typický startupista v tom, že bych hned po škole nějaký založil. Čerpám ze zkušeností, které jsem načerpal, i z toho, čím jsem si prošel v Kanadě, USA, ale pracoval jsem i pro německou nebo českou firmu.“ 

Sport obecně je podle bývalého hokejisty skvělý základ do byznysu i managementu. „Nemusí to být vyloženě jen podnikání,“ vysvětluje Klímek, „učíte se totiž určité pokoře, pracovitosti, spolupráci v týmu. Veškeré tyto aspekty vám mohou dát obrovský potenciál do budoucna, ať už v rámci managementu, nebo samotné pracovní kariéry.“

A proč si pro svůj startup vybral zrovna byznys tisknutí, balení a rozesílání zboží? „Nevnímal jsem to jako vyloženě nějakou díru na trhu. Spíše tím, co se dělo poslední roky – covid, zdražování materiálů apod. –, se dodavatelský řetězec úplně překlopil. Firmy se při uvádění produktu na trh musí podřizovat dodavatelskému řetězci – to nebývalo zvykem. Co dřív muselo být hrozně rychlé, najednou může být později, co muselo být strašně levné, může být dražší. Myslím si, že do normálu se to už nikdy nevrátí. Z tohoto úhlu pohledu jsme chtěli tedy dát zpět výrobcům i prodejcům sílu mít dodavatelský řetězec nějakým způsobem ušitý na míru.“ 

Možná budoucí souhra s Janem Bednářem

David Klímek ale není jediným hokejistou, který se takto prosadil v byznysu. „Honza Bednář je pro mě na startupové scéně vzor, protože před tím, co dokázal a co vybudoval, nezbývá než smeknout. Neznáme se osobně, doufám, že se to ale někdy změní. Zároveň se ale i vyhýbám srovnávání s ním, protože mu nesahám takzvaně ani po tkaničky od bot.“ 

Jejich byznysy se přesto v některých bodech stýkají. Klímek totiž své podnikání charakterizuje jako určitou nástavbu pro fulfillmentová centra. „Čili nejde mluvit o konkurenci s Honzou Bednářem, spíš o spolupráci, třeba budoucí. Já to beru tak, že máme velký potenciál i díky tomu, že otevřel tady ty dveře, třeba už jen v médiích. Honza Bednář může klidně udělat úspěch i na globálním poli. Nás bych naopak neoznačoval za velký byznys, jsme vyloženě startup.“

Určitou „hokejovou souhru“ s Bednářem si zakladatel SuppyDo dovede představit, třeba kdyby z jejich pozice do společného podniku vnesli konkurenční výhodu na poli fulfillmentu. „Čeká nás ale ještě dlouhá cesta vše vybudovat do nějaké výše, do nějakého modelu, který bude aspoň z poloviny známý jako Honzův Shipmonk. Z tohoto pohledu určitě spolupráce může být jakákoliv,“ předestírá možné scénáře Klímek. 

Rarita na startupové scéně

Loni SupplyDo dosáhlo obratu 11 milionů. Vyloženě se tedy nabízí zeptat se na další plány. „Jako startup musíme rychle škálovat, je to trochu jiné než normální byznys. Víceméně se chystáme letos růst o více než 100 procent. A v dalším roce, pokud se splní naše cíle a plány, by to mohl být ještě daleko rychlejší růst než ten letošní.“

S externími investory a financováním je to podle Klímka v jejich případě poněkud komplikovanější. „My jsme si na to museli nejdřív vydělat,“ vysvětluje. „I proto jsme si na letošní rok dávali cíle někde okolo těch 100 procent. A pokud nastane to, že podepíšeme třeba smlouvu, můžeme růst klidně i o více než 200 procent. Náš byznys model je velice specifický, protože se velice rychle může změnit.“

Jak to mají ve SupplyDo se zisky, jednou z největších slabin startupů? „Jsme na startupové scéně tak trochu rarita, protože patříme mezi cca dvě procenta, která jsou hned na začátku zisková. Záleží samozřejmě ale i na tom, jaký typ byznysu máte. Když člověk buduje technologický startup, pochopitelně potřebuje velký tým – vývojáře, ajťáky apod. –, než získá zákazníky a dokončí třeba aplikaci. Tyto modely jsou daleko náročnější na  peníze samotné a od toho se všechno odvíjí.“

Podle Klímka základem jejich úspěchu bylo uvědomění si, že pokud člověk chce, aby měl silný brand hned do začátku, dříve nebo později se musí odklonit od focusu na zisk a finanční ukazatele k sledování růstové hladiny „Aby co nejrychleji škáloval byznys, nabíral nové lidi apod., a dosáhl bodu, kdy startup začne být ziskový. Nám se to podařilo v prvním roce fungování. Ale na druhou stranu, pokud bychom teď rostli až o 400 procent, ani náš model nemůže být udržitelný,“ má jasno zakladatel SupplyDo.

Investoři mají zájem o zakladatele, ne o firmu

Investoři mají pochopitelně o Klímkův startup zájem. Vzešlo z toho něco konkrétního? „Už jsme si s někým plácli, inkoust ještě zasychá, takže nemůžu zmiňovat víc,“ odhaluje potěšitelnou novinku ze zákulisí bývalý hokejista. „Rozhodli jsme se pro jeden z předních VC fondů tady v České republice. Hledali jsme nejen samotnou investici, ale i takzvaně smart money. Tedy že investoři pro nás budou určitým mentorem, networkem, jak ten byznys dále škálovat. Naštěstí nejsme startup, který potřebuje peníze, jinak umře. Vyjednávání jsou totiž potom daleko složitější. My jsme si mohli vybírat a určitým způsobem si podmínky vyjednávat daleko lépe.“

Každý startup navíc je jiný, podniká v trochu odlišném odvětví, prohlašuje David Klímek. Daleko těžší vyjednávací pozice mají ty náročné na vstupní investice, jako třeba technologické podniky. „Nedá se to zobecnit, každý má nějaké podmínky, je to startup od startupu,“ nedělá si iluze. „Člověk si musí uvědomit, že investoři se prvotně dívají na zakladatele startupu. Ve své podstatě si kupují vás, vaše know-how, to, co budujete. Nejdou vyloženě po startupu.“

Důležité je podle Klímka ale i to, jak si s investory sednete – lidsky, byznysově. „Na jednáních, která nejsou vždy úplně příjemná, hraje roli spousta aspektů, jako je právě samotné odvětví, jaké částky chcete nasbírat, co plánujete se startupem dál, kam poroste atd.,“ vypočítá zakladatel SupplyDo. 

Nepřemýšlí o dvojgeneračním byznysu

O budoucnosti svého podnikání má bývalý hokejista celkem jasno. „Jsem kreativní člověk,“ říká, „už mám spoustu dalších nápadů a některé se dají samozřejmě implementovat k nám do firmy hned, některé ale taky třeba až za 10 let.“ Jako startupista se ale v budoucnu nevidí, postupně by se mohl stát mentorem, případně investorem. 

„Nejsem nějaký dvacetiletý startupista po škole. Aspekty jako typ člověka nebo rodinné zázemí totiž také hrají roli,“ vysvětluje Klímek. „Je rozdíl, jestli budujete úspěšnou firmu, když vaše dítě chodí na základní školu, anebo jde už na vysokou. Zároveň konkrétně my budujeme nějakou sice unikátní, ale pořád službu, není to produkt, který bychom vyráběli. Proto ani teď ještě nepřemýšlím o nějakém dvojgeneračním byznysu.“ 

Rozhovor pak bývalý talentovaný hokejista a nyní nadějný startupista David Klímek uzavírá krátkým předestřením své byznysové filozofie: „Základem je, abychom vybudovali co nejúspěšnější firmu, která tady bude působit. A bude také určitým ukazatelem, jak se dodavatelský řetězec dá dělat, jak lze pomáhat e-shopům škálovat jejich byznys, expandovat do jiných zemí a asistovat si v rámci fulfillmentových center. Zároveň se samozřejmě může stát, že v budoucnu někdo přijde a tuto výhodu si takzvaně koupí. Může nás spolknout celé. To je taky součástí každé investiční smlouvy, máte tam plány exitu apod.“