Za 30 let budou volkswageny elektrické. Ale nebude zdroj na jejich provoz pocházet z uhlí?

Volkswagen se netajil a netají svými plány přesunout výrobu směrem k elektromobilům. Nyní si pro tento přechod stanovil již konkrétnější milníky – do roku 2030 bude polovina všech prodaných vozů elektrická, do roku 2050 už se budou vyrábět auta jen s nulovými emisemi.

Plán automobilky je podle zpravodajské televize CNBC jasný – po prvním milníku jsou cíle stanoveny na každé další desetiletí. Do roku 2040 by měli být „téměř“ všechny prodeje na hlavních trzích tvořeny elektromobily, uvedla automobilka. Do roku 2050 pak chce dosáhnout „net-zero“ tedy absolutně nulových emisí.

Gigatovárny na baterie jako stěžejní součást plánu

Součástí tohoto přístupu by mělo být nejen rozšíření nabídky elektromobilů, ale také precizní softwarová platforma. První modely, jako je ID.4, běžely na hrubém softwaru, který se snažil konkurovat rozhraním Tesly či Android Automotive. Vývojová dcera koncernu VW Cariad to chce napravit pomocí komplexních aktualizací, které budou v roce 2023 zahrnovat jednotný systém infotainmentu a v roce 2025 přijde na trh se zcela novou platformou.

Nová strategie zahrnuje podle CNBC mimo jiné i postavení šesti evropských gigatováren do roku 2030. První z nich, ve švédské Skellefteå, bude po zahájení výroby v roce 2023 provozovat obchodní partner automobilky – společnost Northvolt. Další továrna by měla vzniknout v německém Salzgitteru do roku 2025.

Ambiciózní plány nemusí stačit

Cíl je pro automobilovou značku v měřítku koncernu VW, který vlastní značky jako Audi, Porsche, Seat a Škoda, významný. Existují však otázky, zda jsou tyto cíle dostatečně ambiciózní, aby splnily jak další cíle Volkswagenu, tak cíle zemí a států, ve kterých chce podnikat. Do roku 2035 pak plánuje přestat prodávat automobily na fosilní paliva úplně. Pokud se plány jen o trochu zpozdí – bude prodej omezen příslušnými vládami.

V souvislosti s nedávným podepsáním Zelené dohody pro Evropu a dalších ekologických úmluv si některé země jasně stanovily rok, kdy zakážou prodej běžných automobilů (na fosilní paliva) na svém území. Velká Británie, Kanada a americké státy jako Kalifornie plánují právě do roku 2035 zakázat prodej těchto osobních vozidel.

„Menší“ konkurenti, jako je Volvo, plánují úplný přechod na plně elektrické pohony do roku 2030. Německá automobilka nebude mít na dokončení elektrifikace své modelové řady na některých místech mnoho času a ve srovnání s několika ostatními značkami se plán může zdát „pomalý“.

Hlad po elektřině roste. Ale odkud ji brát?

Boom elektromobility ale sebou nese podle agentury Reuters zvýšenou poptávku po elektřině. Ta roste dokonce rychleji, než se daří rozšiřovat kapacity obnovitelných zdrojů energie, a bude vyžadovat, aby se více energie vyrábělo spalováním fosilních paliv, uvedla ve své poslední zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA)

Po poklesu o přibližně 1 procento v roce 2020, kdy pandemie COVID-19 omezila průmyslovou činnost po celém světě, by měla spotřeba elektřiny v roce 2021 vzrůst o téměř 5 procent a v roce 2022 o 4 procenta, protože ekonomiky se zotavují, uvedla IEA.

Poroste zájem o fosilní paliva, nejvíce v Číně a Indii

Téměř polovina tohoto nárůstu bude muset být pokryta spalováním fosilních paliv, zejména uhlí, což by mohlo v roce 2022 zvýšit emise oxidu uhličitého v tomto odvětví na rekordní úroveň, uvedla agentura a dodala, že očekává obzvláště silnou poptávku v asijsko-pacifickém regionu, především v Číně a Indii.

Obnovitelné zdroje energie se rychle rozšiřují, protože světové společenství řeší potřebu snížit znečištění oxidem uhličitým, ale zpráva IEA ukazuje, že tento proces se bude muset urychlit, pokud má čistší energie udržet krok s celkovou poptávkou.

Obnovitelné zdroje pokryjí jen polovinu poptávky po elektřině

Kapacita obnovitelných zdrojů, včetně vodních, větrných a solárních fotovoltaických elektráren, má v roce 2021 vzrůst o 8 procent a v roce 2022 o více než 6 procent, zatímco prakticky bezemisní jaderná energie se zvýší o jedno procentu, resp. dvě procenta.

„I při tomto silném růstu budou obnovitelné zdroje schopny pokrýt pouze přibližně polovinu předpokládaného nárůstu celosvětové poptávky po elektřině v těchto dvou letech,“ uvedla IEA. Emise CO2 ze spalování uhlí a plynu se podle předpovědi pravděpodobně zvýší o 3,5 procenta v roce 2021 a o 2,5 procenta v roce 2022.

Pokud jde o velkoobchodní ceny elektřiny, IEA zaznamenala v první polovině roku 2021 ve vyspělých ekonomikách nárůst o 54 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2020. Průměrné ceny za celý loňský rok se oproti roku 2019 snížily o čtvrtinu.