Nastává nová éra mnohem pomalejšího hospodářského růstu, což Číně přináší skličující vyhlídku: možná nikdy nezbohatne, píše zpravodajská agentura Reuters.
Ať už bude druhá největší ekonomika světa pokračovat tempem 3-4 % ročně, nebo bude flirtovat se stagnací podobnou té japonské, jak očekávají někteří ekonomové, podle zprávy agentury Reuters zklame své vůdce, svou mládež i většinu světa.
Politici doufali, že se jim podaří snížit rozdíl v rozvoji Číny a Spojených států. Mladí Číňané chodili na univerzity, aby se připravili na práci ve vyspělé ekonomice. Afrika a Latinská Amerika počítají s tím, že Čína bude nakupovat jejich komodity.
Dohnat Ameriku není pro Čínu jednoduché
„Je nepravděpodobné, že by čínská ekonomika v příštích deseti nebo dvaceti letech překonala ekonomiku Spojených států,“ míní Desmond Lachman, vedoucí pracovník American Enterprise Institute.
Očekává, že růst se zpomalí na 3 %, což „bude působit jako hospodářská recese“ – nezaměstnanost mladých lidí už nyní přesahuje 20 procent. A dodává, že „to není dobré ani pro zbytek světové ekonomiky“.
Když Japonsko začalo v 90. letech 20. století stagnovat, překročilo již průměrný HDP na obyvatele vysokopříjmových ekonomik a blížilo se úrovni USA. Čína se však nachází jen těsně nad hranicí středních příjmů.
Růst HDP? Méně než 5 %
Růst ve druhém čtvrtletí ve výši 6,3 % byl vzhledem k nízké základně způsobené covidovými restrikcemi nedostatečný, což zvyšuje tlak na čínské představitele, kteří se mají tento měsíc sejít, aby projednali krátkodobé posílení a dlouhodobější nápravu. Podle údajů za duben-červen by měl růst v roce 2023 dosáhnout zhruba 5 %, poté by měl být pomalejší.
Roční růst Číny se však v posledním desetiletí pohyboval v průměru kolem 7 % a v roce 2000 přes 10 %.
Pod vlivem této ztráty dynamiky ekonomové již nepřipisují slabou spotřebu domácností a investice soukromého sektoru dopadům pandemie a místo toho viní strukturální neduhy.
Mezi ně patří splasknutí bubliny v sektoru nemovitostí, který představuje čtvrtinu produkce, jedna z nejhlubších nerovnováh mezi investicemi a spotřebou, hora dluhů místních vlád a pevná ruka komunistické strany nad společností včetně soukromých podniků.
V Číně se snižuje počet pracovních sil a spotřebitelů, zatímco se rozšiřuje skupina důchodců.
„Demografický problém, tvrdé přistání sektoru nemovitostí, velké zadlužení místních vlád, pesimismus soukromého sektoru a také napětí mezi Čínou a USA nám nedovolují zastávat optimistický názor na střednědobý a dlouhodobý růst,“ říká Wang Jun, hlavní ekonom společnosti Huatai Asset Management.
Experti volají po lepším zdravotnictví i vyšších důchodech. Číňané by tak mohli více utrácet a méně spořit
Mnozí ekonomové vyzývají ke zlepšení stavu veřejného zdravotnictví, vyšším důchodům a dávkám v nezaměstnanosti a dalším stavebním kamenům sociální záchranné sítě, které by spotřebitelům dodaly důvěru k menšímu spoření.
Poradce centrální banky Cchaj Fang tento měsíc vyzval ke stimulaci spotřeby, včetně změn v čínských povoleních k pobytu neboli hukou, která odepírají veřejné služby milionům venkovských migrantů ve městech, kde pracují.
Zhu Ning, proděkan Šanghajského pokročilého finančního institutu, tvrdí, že zlepšení sociálního zabezpečení by mohlo zajistit udržitelnější tempo růstu ve výši 3-4 %.
Čína musí změnit kurz, nebo bude mít 1,4 miliardy ne úplně šťastných lidí
Zatímco se velké ekonomiky snaží snížit závislost na Číně, Peking zůstává uvězněn v obchodních bitvách, naposledy kvůli kovům používaným v polovodičích.
„Pokaždé, když USA vyhlásí nějakou protičínskou politiku, přijde čínská vláda s ekvivalentní politikou. Američané však nejsou v pasti středních příjmů. Čína ano,“ upozorňuje Richard Koo, hlavní ekonom Nomura Research Institute.
„Pokud Číňané nedosáhnou svých čínských snů, možná tam budete mít 1,4 miliardy nepříliš šťastných lidí, což by mohlo být poněkud destabilizující.“
Autor: Jiří Böhm
