Zatímco většina ekonomických subjektů pociťuje tlak energetické krize, velké ropné společnosti oznamují nevídané zisky, a to i přes mimořádné daně, které na ně vlády uvalily. Žebříček těch nejbohatších vede ExxonMobil s čistý ziskem ve výši padesát devět miliard dolarů. Společnost Shell, která v únoru vykázala nejvyšší zisky za posledních 115 let, se umístila na druhém místě s téměř čtyřiceti miliardami dolarů. Podle serveru BBC následují Chevron, Total Energies, BP a Equinor.
Ropné společnosti vydělávají peníze tím, že vyhledávají zásoby ropy a zemního plynu ukryté v horninách pod zemským povrchem a provádějí vrty, aby je uvolnily. Náklady se s růstem nebo poklesem ceny příliš nemění, ale peníze, které vydělají prodejem těchto komodit, ano. Takže když po invazi na Ukrajinu ceny ropy šly prudce nahoru, masivně vzrostly i peníze, které tyto společnosti vydělaly na prodeji ropy a plynu.
Den po ruské invazi se cena ropy dostala nad 100 dolarů za barel a v březnu dosáhla maxima přes 127 dolarů, než se ustálila na úrovni kolem 85 dolarů. To je pořád o přibližně třicet dolarů za barel výše než ceny z roku 2021. Po invazi prudce vzrostly také ceny plynu. Další vývoj cen je nejistý až na jedno – k jejich zásadnějšímu poklesu na úroveň před válkou velmi pravděpodobně nedojde.
Olej do ohně pro inflaci
Ropa a zemní plyn jsou klíčové pro téměř všechny aspekty moderního života. Z ropy se vyrábí benzín a nafta a zemní plyn se používá k vytápění a vaření. Uplatnění najdou také v zemědělství, při produkci elektřiny a v dalších průmyslových procesech, při nichž se vyrábí vše, od hnojiv po plasty. Trvalý růst cen ropy a zemního plynu tedy zvyšuje náklady na mnoho dalších věcí, které kupujeme, a způsobuje krizi životních nákladů, která v posledních měsících zachvátila Evropu.
Přesto profitují nejen ropné firmy
Zisky, kterých dosáhnou globální ropné korporace, se všechny nerozplynou. Spousta obyčejných lidí vlastní totiž jejich akcie. Může to být prostřednictvím penzijních fondů – a možná o tom často ani nevědí. Část dodatečných zisků je vyplacena akcionářům prostřednictvím vyšších dividend a zpětného odkupu akcií (což zvyšuje cenu akcií).
Dokud se však miliardy budou točit, zatímco zákazníci budou mít problém zaplatit své účty, a drahé energie budou hlavním motorem světové inflace, volání po vyšších daních bude pokračovat.
Situace není tak jednoznačná
Ropné společnosti se vysokému zdanění brání a jejich argumentem je skutečnost, že musí fungovat ve světě, kde cena ropy může klesat stejně jako stoupat, a to bez většího varování. Peníze vydělané v dobrých letech pomáhají vyrovnat roky, kdy jsou ceny ropy nízké.
Mnoho ropných společností přišlo v loňském roce o miliardy z ruských investic – například britská BP odepsala dvacet čtyři miliard dolarů z investic do ruské ropné společnosti Rosněfť.
Musí také investovat miliardy do hledání nových zásob ropy, aby udržely dodávky do doby, než svět přejde na obnovitelné zdroje energie. Většina energetických gigantů investuje část miliard vydělaných na ropě a plynu do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny a nabíjecí stanice pro elektromobily.
Autor: Alena Burešová
