Zlínské architektonické studio DESIRE GROUP (DESIRE architecture) přišlo s ambiciózním projektem výškových budov pro město Zlín. Jejich vize zahrnuje až 300metrový mrakodrap, který by měl pomoci vylidňujícímu se krajskému městu. Architekti Monika Zvonková a Pavel Šánek v rozhovoru s Janem Klaškou vysvětlují, proč právě Zlín potřebuje radikální proměnu centra.
Studio sídlí ve Zlíně, což podle jeho zakladatelů znamená jiný přístup k práci než v architektonických kancelářích ve velkých městech. „Příležitosti musíme hledat. Nechodí to za námi samo, jako třeba v Praze nebo Brně,“ říká Monika Zvonková. Podle Pavla Šánka se to často děje spontánně. „Máte nápad, tak zůstanete po práci a uděláte ho ve volném čase. Pokud je dobrý, někdo se chytí. To nás zároveň drží kreativní,“ vysvětluje.
Studio se zaměřuje nejen na standardní zakázky, jako jsou bytové domy nebo vily, ale také na větší urbanistické vize. Příkladem je právě koncept výškových budov ve Zlíně, který vznikl při práci na modelu města. „Když jsme pracovali na jedné výškové stavbě v rámci soutěže, začali jsme přemýšlet nad tím, kde a zda by podobné budovy ve Zlíně vůbec měly vzniknout,“ popisuje Zvonková.
Město se vylidňuje, potřebuje nový impuls
Zlínské studio přišlo s vlastní iniciativou na revitalizaci centra města, která má zastavit trend vylidňování. Město má dnes přibližně 75 000 obyvatel a demografická křivka směřuje spíše dolů. Podle statistik se do Prahy každý rok stěhuje okolo 70 tisíc lidí, zatímco Zlín naopak obyvatele ztrácí. „Je to všude a bude to jenom horší. Zlín je částečně univerzitní město. O prázdninách je vidět, jak se vylidňuje. Zlín by klidně zvládl dvojnásobek obyvatel. Je to liniové město, všechno je navázané na jednu centrální osu,“ vysvětluje Pavel Šánek.
Brownfield uprostřed města nabízí příležitost
Hlavní výhodou Zlína je podle architektů rozsáhlý brownfield v centru města – areál Svitu, kde by mohla vzniknout nová městská čtvrť. „Zlín má ve svém centru velký brownfield – areál Svitu. Nabízí se možnost vytvořit zde nový downtown,“ říká Šánek.
Monika Zvonková dodává: „Specifické pro Zlín je, že tento bývalý výrobní areál se nachází v centru města a stále je poměrně prázdný. Kdyby se tento prostor uchopil komplexněji, mohlo by vzniknout kompaktní centrum města, kde by vše bylo v docházkové vzdálenosti do 10 minut, a kde by nebylo nutné používat auta. A vzniklo by spousta prostoru pro různé účely.“
Financování jako překážka
Moderátor Jan Klaška, sám architekt, však poukazuje na ekonomický rozpor. „Výškové budovy jsou obvykle výsledkem vysokých cen pozemků. V New Yorku stojí metr čtvereční 500 000 korun, v Praze 14 000 korun a ve Zlíně 4 000 korun. Dává v takovém případě výstavba mrakodrapů vůbec smysl?“
Monika Zvonková však vidí marketingovou hodnotu projektu: „Původně jsme si kladli jen otázky o rozvoji města. Pak jsme si ale uvědomili, že i tato vize může fungovat jako marketingový nástroj pro zatraktivnění Zlína.“ Tím chtějí do města přilákat nové obyvatele a udržet studenty, kteří ve městě již studují.
Navazování na baťovskou tradici
Architekti vidí paralelu mezi svým projektem a původním baťovským konceptem města. „Baťovský mrakodrap byl svého času druhou největší stavbou v Evropě,“ připomíná Zvonková. „Tomáš Baťa potřeboval přitáhnout lidi do Zlína. Zlín byla vesnice. Vystavěl město, nabídl jim práci, bydlení, vzdělání a Zlín se díky tomu rychle rozrostl. V určitém smyslu se snažíme o totéž – vytvořit podmínky, které přilákají nové obyvatele.“
Megalomanský projekt s reálnými dopady
Hlavní věž projektu by měla dosahovat výšky 300 metrů a poskytla by pracovní plochu pro přibližně 15 000 lidí, což by představovalo pětinu celého města. Podle Moniky Zvonkové si rozsah projektu plně uvědomují, ale zdůrazňuje, že se jedná o vizi, nikoliv projekt připravený k okamžité realizaci.
Pavel Šánek dodává, že i když se pravděpodobně nepostaví 300metrová budova, projekt už má reálné výsledky: „Díky této debatě se ve Zlíně aktuálně plánují tři výškové budovy – nebudou vysoké 300 metrů, jelikož zatím tady máme takovou zvláštní regulaci, že nic nesmí být vyšší než 21. budova, ale určitě se jí přiblíží. To už je posun a něco, co by se jinak nestalo.“ Podpora nové výstavby jde především od mladých lidí, zatímco starší obyvatelé nechtějí město měnit.
Památková péče a regulace
Zlín je téměř celý v památkové zóně, což komplikuje realizaci výškových staveb. „Průchodnost by byla složitá. Je potřeba se bavit o regulacích a o tom, zda by město mohlo povolit vyšší budovy,“ připouští Zvonková.
Na otázku, zda mají dostatečné know-how, odpovídá: „I to, co si myslíte, že nejde, Čech vymyslí. Takže my si myslíme, že ano,“ dodává Zvonková. Projekt takového rozsahu, by se realizoval určitě postupně a je vždycky dobré, když na něm pracuje více architektonických studií.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jakým způsobem se architekti snaží přesvědčit město ke změně regulací?
- Kdo podporuje novou výstavbu města?
- Proč by mohl být Zlín ideálním městem pro koncept „15minutového města“?
- Jak by mohl vypadat nový „downtown“ v centru Zlína?
- Jaké konkrétní světové projekty sloužily jako inspirace pro návrh?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
