4. února budou v čínské metropoli oficiálně zahájeny v pořadí čtyřiadvacáté zimní olympijské hry. Postavení historicky nejúspěšnější země světa bude obhajovat Norsko (132 zlatých, 125 stříbrných a 111 bronzových medailí). Česká republika vysílá do Pekingu výpravu čítající rekordních 114 sportovců, kterým se před odletem do dějiště her dostalo varování ze strany Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, podle kterého by si mimo jiné neměli stahovat ani oficiální aplikace olympijských her v Pekingu – MY 2022.
Na úvod proto není od věci připomenout, proč se přes veškerou kritiku a diplomatický bojkot koná olympiáda po čtrnácti letech opět v Pekingu a komunistická metropole se tak zároveň stala jediným městem planety, ve kterém se konaly letní i zimní olympijské hry, oslavující přátelství a mír. Mezinárodní olympijský výbor prostě neměl na výběr, neboť Pekingu konkurovalo pouze kazašské Almaty. Vzhledem k tomu, že ještě před nedávnem se právě ve středoasijské metropoli střílelo na rozkaz prezidenta do demonstrantů, se volba Pekingu dnes jeví jako velmi prozíravá.
Peníze v první řadě
Fakt, že se demokratické země, včetně velmocí, nehrnou do pořádání především zimních olympijských her, o které projevují sponzoři ve srovnání s letními hrami cca poloviční zájem, vychází z finančního modelu Mezinárodního olympijského výboru. MOV totiž musí vydělat miliardy, ze kterých pošle stovky milionů národním svazům a tyto pak přerozdělí peníze sportovním odvětvím. To, jak dopadne po ekonomické stránce pořadatel, nikoho moc nezajímá.
Proto se již v roce 2012 vzdal boje o pořádání her Stockholm. Ve stejném roce rozhodli obyvatelé Krakova o tom, že důležitější než ZOH je pro město metro. Ukrajinský Lvov nebral vzhledem k ekonomické situaci země stojící na prahu dalšího válečného konfliktu nikdo vážně. A Norsko je sice jednou z nejbohatších zemí světa, navíc s mimořádnou tradicí v oblasti zimních sportů, leč přesto kandidaturu vzdalo i Oslo.
Singapur tvrdí muziku
Vzhledem k tomu, že heslo zakladatele novodobých olympijských her, barona Pierre de Coubertina, podle kterého není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, dnes působí směšně, bude kromě medailí a nehynoucí slávy většina sportovců bojovat také o peníze. Vůbec největší odměnu za zlatou medaili v hodnotě 740 000 dolarů vypsal olympijský výbor Singapuru, asijské země, která se ZOH účastní od roku 2018. S ohledem na víceméně nulovou pravděpodobnost triumfu se mohlo klidně jednat o 100 milionů dolarů. Olympijský vítěz z USA si polepší o 37 500 dolarů, zatímco Češi na tom nebudou vzhledem k síle spotřebního koše vůbec špatně. Zlato je honorováno částkou 2,4 milionu korun, tedy v přepočtu 109 237 dolarů, což se rovná takřka trojnásobku odměny amerického šampióna. Stříbro bude oceněno částkou 1,8 milionu korun (81 928 dolarů), bronz 1,2 milionu korun (54 694 dolarů). Pro ilustraci, Rusové brali v Soči za zlato 112 000 dolarů. Na druhou stranu olympijské výbory Anglie a kupodivu i Norska nevypsaly žádné odměny.
Zima netáhne
Pří vší úctě k olympijským vítězům hry nejsou o velkých penězích ani v případě sportovců. Podle serveru Money není mezi deseti nejbohatšími olympioniky jediný účastník ZOH. V žebříčku, který vede vítěz z LOH v Los Angeles 1984 Michael Jordan (USA, basketbal, 1,4 miliardy dolarů), jsou zastoupeni také sportovci, kteří olympiádu nikdy nevyhráli – Ion Tiriac (Rumunsko, tenis, 1,3 miliardy dolarů), Floyd Mayweather (USA, box, 560 milionů dolarů), Cristiano Ronaldo (Portugalsko, fotbal, 500 milionů dolarů).
Podle serveru TheRichest.com je nejbohatším účastníkem zimních olympijských her v absolutním pořadí třicátý Wayne Gretzky (Kanada, hokej, 200 milionů dolarů), který si přijel do Nagana 1998 pro zlato, aby si nakonec po prohrách s Českem a Finskem odvezl bramboru. Mario Lemieux (Kanada, hokej) naspořil 120 milionů dolarů, což zatím stačí mezi nejbohatšími sportovci světa na šestapadesáté místo.
Nejbohatší český zimní olympionik? S pravděpodobností hraničící s jistotou Jaromír Jágr, jehož majetek odhaduje server CelebrityNetWorth.com na 50 milionů dolarů, i na dalších místech budou nepochybně hokejisté z NHL. Pro zajímavost, Ester Ledecká, která jako jediná sportovkyně světa vyhrála na jedné olympiádě dvě zlaté medaile v různých disciplínách, když před čtyřmi lety kralovala na lyžích v super G a na snowboardu ovládla paralelní slalom, má dle stejného serveru majetek v hodnotě jednoho milionu dolarů.
Rozkaz zní jasně
Jak bylo v úvodu řečeno, Čína peníze neřeší, o to pod větším tlakem budou sportovci. Podle serveru americké agentury AP v roce 2015 čínský prezident Si Ťin-pching prohlásil, že pokud Čína zvítězí v pořadí národů, 300 milionů Číňanů se začne věnovat zimním sportům. Z čeho vychází prezidentův odhad, sice nikdo neví, leč podle agentury Xinhua bylo do vysokorychlostních vlaků, které budou po olympiádě přepravovat čínské lyžaře do hor, doposud investováno 9 miliard dolarů. Proto lze věřit listu China Daily, podle kterého Čína aktuálně disponuje 800 lyžařskými středisky a 650 zakrytými ledovými plochami, což se ve srovnání s rokem 2015 rovná nárůstu o 41 % a 317 %. Martina Sáblíková může jen tiše závidět.
Autor: Petr Bošnakov
